LITERÁRNÍ EVROPOU – 7. ETAPA [1130,2 km za týden) JIŽNÍ NORSKO

V kraji Innlandet jsme našli jeho správní centrum Lillehammer, oblíbený cíl sportovců a turistů. Kdo by odolal prohlédnout si areály, kde se v roce 1994 konaly zimní olympijské i následné paralympijské hry a v roce 2016 zimní olympijské hry mládeže?

Část svého života tu strávila a v roce 1949 zemřela Sigrid Undsetová, spisovatelka, scenáristka a překladatelka. V roce 1928 získala Nobelovu cenu za literaturu, a to především za historickou ságu „Kristina Vavřincova“ („v prvé řadě za její výstižná líčení severského života ve středověku“ – citace z odůvodnění Švédské akademie).

[Knihu najdete v KTN ve dvou podobách: plnou verzi v podání Hany Makovičkové budete poslouchat víc než 42 hodin, zkrácenou vyrobil Český rozhlas a Hana Kofránková ji čte asi 9 hodin. V KTN najdete i další autorčina díla.]

Pokračovali jsme na jihozápad, do Skien [šíjen], správního střediska kraje Telemark. Tady se narodil světoznámý dramatik a básník Henrik Ibsen (1828-1906).

Některé z jeho významných děl jistě znáte nejen podle názvu: Peer Gynt, Domeček pro panenky / Nora, Přízraky, Nepřítel lidu, Divoká kachna.

Až v Provincii Rogaland na pobřeží Severního moře jsme našli Haugesund, kdysi domovinu vikingských králů, dnes moderní město a rodiště posledního norského nobelisty.

Jon Fosse (*1959) je plodný prozaik a je považován za nejvýraznějšího norského dramatika po Henriku Ibsenovi. Za zásluhy na poli literatury byl jmenován komandérem královského norského řádu Sv. Olava a v roce 2023 získal Nobelovu cenu.

Posléze jsme mohli navštívit Ibsenovo muzeum v nejjižnějším norském městě Grimstad. Zde také zemřel onen zkompromitovaný a dlouho raději opomíjený nobelista Knut Hamsen.

Nakonec jsme se otočili na severovýchod a po 280 km jsme dorazili do norské metropole Oslo (kdysi Christiania).

Odsud pocházel spisovatel a novinář Trygve Emanuel Gulbranssen (1894-1962), který aktivně pracoval v norském sportovním hnutí. Světové proslulosti získal románovou trilogií „Věčně zpívají lesy“ (1933), „Vane vítr z hor“ (1934) a „Není jiné cesty“ (1935). Jedná se o rodovou ságu z drsného norského selského prostředí. Romanticky v ní líčí severskou přírodu v kontrastu s tvrdým životem i vztahy venkovských Seveřanů.

V Oslo se před 65 lety narodil Jo Nesbö, který je známý především jako autor thrillerů. Oblibu si získala série se svérázným detektivem jménem Harry Hole. Pro svou dceru i další dětské čtenáře však autor vytvořil zcela jiné hrdiny – kamarády Bulíka a Lízu, kteří se seznámí s podivínským vynálezcem doktorem Proktorem.

[Autor několikrát navštívil Prahu, kde představoval českým čtenářům svá díla.]

V norském hlavním městě jsme neopomněli navštívit obdivovanou „knihovnu 21. století“ v přístavní čtvrti Björvika. Budova z roku 2020 je nejnovější pobočkou Deichmanovy knihovny – nejstarší a největší sítě veřejných knihoven v zemi. Pojmenovány jsou po filantropovi a sběrateli Carlu Deichmannovi, který v 18. století odkázal norskému hlavnímu městu svou rozsáhlou knižní sbírku.

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou